Mam rad zvuky more. Kdyz lezim na plazi, dam si kloboucek pres oci a jen posloucham, co se deje. Poznam uz podle zvuku, kdyz sebou pelikan placne do vody a kdyz zase z te vody startuje a rozbiha se po vode jako kacena. Kdyz si pelikan susi kridla na sloupu na dune, to je zase jinaci zvuk. Kdyz se delfin na chvilicku vynori, aby se nadechl, to je jen takove male zafuneni a kdyz je priboj, tak je to spatne slyset.
Jiny zvuk delaji vlny, kdyz je priliv a zase jiny, kdyz je odliv a jeste jiny, kdyz tide is turning... More uplne vypravi sve senilni pribehy, more je strasne stare, ma na to urcite pravo... treba o Atlantis. Ne o tom bajnem Platonove ostrove, co se propadl do more... ten jste mysleli? Ja jsem myslel spis Atlantis Casino na Bahamas.
Co ovsem zaujalo me citlive ucho tuhle pred dvema dny, to bylo neco jineho. Prichazelo to z more, ale zvuk to byl zcela nezvykly. Bylo to riceni a nepricetne hykani, jako kdyz se osli a velbloudi pod pyramidami v Gize vzbouri a vyhlasi stavku proti noseni nemeckych turistu. Posoupl jsem si kloboucek dozadu a sel to zjistit.
Ve vlnach u brehu se valelo cosi velkeho, cerneho a leskleho. Na chvili to vypadalo jako tulen, ale kde by se tady vzal tulen, byl to clovek v cernych speedo plavkach, coz jsou ty tesne prilehave a za nim jeste jeden a dokonce i jedna zenska. Pod pazema meli napasovany nafukovaci kola, ktere jsme meli pro decka na prehrade Bystricka v roce 1959, ta bricha to drzela, aby to nesjelo dolu, vetsi diametr bricha nez dira v kole, znate to a hulakali a rvali jako turi. Obema chlapkum a zenske bylo tak okolo padesatky.
Ty speedo plavky, tesne prilehajici s modrym paskem na bocich rozhodne upoutaly moji pozornost. K tomu jeste obrovska bricha, proplesatele hlavy a oba chlapi meli bradky, takove ty pithartovskeho typu. Kousek od vody lezely rucniky se satstvem a bylo tam i to typicke leskle sako. Ty leskla saka, co je nosi ceska podnikatelska paka. A nebo byvali esenbaci, dnes pracujici v soukromem sektoru. Zenska povylezla z vody a mela nohy chlupate jako orangutan z Bornea. To uz byla rozhodujici informace - to budou urcite Cesi. A nebo novyje russkyje - ale ne, ti by byli navic jeste ozrali, tihle vypadali jakz takz strizlive.
Zvazil jsem moznosti, zamaval na ne a zavolal cesky: "Neni to moc studeny?" Ti tri ztuhli, podivali se na sebe a zacali vylezat z vody.
"Jak vite, ze jsme Cesi?", pravil ten nejblizsi.
"Ja jsem psychik. Takove veci ja poznam."
"Aaah. Vy jste tady nadovolene?" - rekl "na dovolene" jako jedno slovo - "nadovolene".
"Nee, ja jsem tady nafurt." - rekl jsem "nafurt" taky jako jedno slovo - schvalne.
"Aaah - emigrant!?" - a trosinku ucouvl.
"No jo", priznal jsem se s usmevem. "Ale ja nejsem nebezpecnej!" - vyraz jeho tvare mne ujistil, ze mi neveri. Prosim vas emigrant! Kdo vi, co udelal!? Urcite kradl sunku a parky v reznictvi, a potom musel emigrovat, aby se vyhnul spravedlivemu trestu!
"Nejste vy ynzenyr?" - pouzil jsem klasickou Satinskeho otazku.
"Jak to vite?" - zdesil se chlap. "On je prece ten psychik!", vypiskla zenska s chlupatyma nohama. Chlupy na nohou ji staly v pozoru. To nemohlo byt ze studene vody, ta je tady tepla.
"Ja uz radsi pujdu. Musim na veceri. Mejte se fajn a hezky se vykoupejte!", zamaval jsem jim a odchazel. Po asi deseti krocich jsem se napul otocil a zamaval na ne znovu. Stali tam na brehu, ty miniplavecky, bricha, pseudo-ynzynyrske bradky a uprene hledeli mym smerem. Co jim asi slo hlavami opravdu nevim - psychik tedy nejsem.
Sel jsem dal po brehu a premyslel jsem, kolik lidi z Ceska mi uz zcela presvedcene doporucilo, abych vyhledal psychiatra.
Rosta
Florida, USA
*************