At 07:25 PM 11/27/98 +0100, Roman Kraus wrote
>Hele nechces uz toho nechat. Mne uz to moc nebavi. Rekni mi radsi jake tam
>mate pocasi. Tady je k zbliti. Ja uz nevidel slunce ani nepamatuju.
>Roman

Slunce je tady furt. A modra obloha. I ted zrovna. Musim mit zaluzie zatazene, aby mi to nepralo do oci... a je prijemna zimni teplota - asi 28 stupnu Celsia.

Vcera byl u nas svatek. Thanksgiving Day. Den dikuvzdani. Nejstarsi americky statni svatek - udelal to svatkem uz George Washington uz nekdy v roce 1796. Na Thanksgiving Day se nepracuje, ani ti nejvetsi kapitalisti nepracuji, mozna s vyjimkou K-Martu, protoze i Publix a Winn Dixie byli zavreny.

Sli jsme odpoledne na plaz. Foukal takovy superprijemny vetrik od more z Mexika, takovy ten jemny vanek, jako kdyz jste si jako mali odreli ruku nebo koleno a maminka vam to pofoukala, aby to nebolelo, jen tak jemne, fuuuuu, jako kdyz vam panbu dychne do tvare...

More bylo taky prijemne teple, ale nechtelo se mi do toho lezt, a tak jsem se otocil starboard a bosky pajdal tak abych byl otoceny levym bokem do more, takze jsem mel levou nohu natazenou a pokrcena byla ta prava - tudiz mne leva nebolela. A tak se mi hezky slo, v tom teplem pisku, zalevanym vlnami, cvachty cvacht mlocky mlock, ze jsem se zastavil az pomalu u Gnarled Oak.

A vylezl jsem od vody na plaz, sedl si do dreveneho kresilka a koukal se na more. A more delalo sssss taaaaaaa titita tititaaaa ssssssssssssssss a bylo to prijemne, primo soothing. A pred nohama mi behal jakysi ptak, cerny ptak jako stihly kos, ale kos to nebyl , kos je tlustejsi... kosa si pamatuji, to byl kos co sedaval na stitu, uplne na spici Slozilovy stodoly, vzdycky nez se zacalo stmivat - tenhle byl hubenej, a lital po tom pisku jako sandpiper, jenze vetsi...

A slunce zapadalo a me bylo fajn.

Rosta