Kdyz se muj otec v polovine padesatych let vratil po trech letech od petepaku, vratil se jako vyskoleny zednik a remeslnik vseho druhu. Jako kulak mohl dostat praci jen ve Strojni traktorove stanici, kde jezdil traktorem. Napred traktorem Skodovkou a potom Zetorem, takovym obycejnym Zetorem petadvacitkou. Traktorem Zetor Super 50 tim nikdy nejezdil - to byl novy socialisticky stroj a kulak by se v novem Supru nevyjimal dobre a tak Suprem mohlo jezdit jen tech par komunistu co v te esteesce byli. Tak rozhodl Polda Ivan, zvany "brigadyr", vedouci Strojni traktorove stanice, a tak to bylo.

Jenze pak budovy, kde driv byla esteeska byly zabrany nove vytvorenymi VZKG - Vitkovickymi zelezarnami Klementa Gottwalda, to bylo porad jeste za Zapotockyho a Gottwald byl furt jeste ve floru. A esteeska musela pryc, protoze zelezarny mely kovanejsi komunisty. Normalne bylo nemozne, aby kulak (tedy zemedelec) dostal zamestnani v prumyslu - komunisti na to dohlizeli, ale se vsim tim stehovanim zelezaren do esteesky se stalo, ze muj otec se stal z traktoristy zamestnancem VZKG a dostal kvalifikaci "rovnac pil" - jako ze kdyz se pila ohne, tak se do ni baci kladivem a ona se narovna.

Ve skutecnosti to bylo tak, ze VZKG zacaly stavet podnikove chaty na prehrade Bystricce, a otcovo vseumelstvi pro komunisty bylo dulezitejsi nez trestani kulaka tim, ze ho budou nutit jezdit traktorem v STS. A tak jsem casto pobyval jako maly hoch s otcem na vystavbe podnikovych chat na prehrade Bystricka, kouse od Valasskeho Mezirici a pozdeji i na vystavbe dalsich podnikovych chat ve Chvalcove blizko Bystrice pod Hostynem. Vzdy jsem chtel pomahat, nekdy mne nechali, nekdy ne. Jednou, aby se mne zbavili, mi dali kybl s maltou a zednickou lzici s navrhem, at neotravuju a jdu omitat, maltu mam v kyblu, lzici taky, tak co.

Ty chaty byly tri vedle sebe - a tehdy jeste mely zachody venku, tri kadibudky, jako kdyz si predstavite ten typicky dreveny venkovsky zachodek stojici na rohu hnojiste, jenze tenhle byl trojity, tri vedle sebe, v jednom siku, semknute jako rolnici a delnici a pracujici inteligence, a staly na betonove zumpe a byly natrene takovou zeleno-bezovou barvou. A ja jsem se odebral za ty zachody, na tu precnivajici zumpu a zacal jsem ty drevene zachody, natrene acetonovou barvou omitat z meho kyblu s maltou. Pravidelne pleskani na zadni stenu zachodu vzbudilo zvedavost jednoho z uzivatelu a tak jsem byl objeven. Pochvalen jsem nebyl, potrestan taky ne - ale presto jsem dospel k nezavislemu rozhodnuti, ze se v zivote budu venovat necemu jinemu nez omitani zachodu - a jeste zezadu. Byl jsem odeslan do vyhnanstvi dolu k potoku pod chatami, kde jsem se zacal zabyvat budovanim prehrad. Nikdo si nestezoval.

Inspiraci jsem mel, Bystricka ma velikanskou prehradu, ne sypanou, ale zdenou, z obrovskych kvadru kamene, je to prehrada tzv. udolniho stylu, kdy se prehrada ve tvaru oblouku opira svymi boky do protejsich kopcu. Proto tam ten oblouk je a je vystrceny smerem do te masy vody, aby ta voda na to tlacila a drzela vsechno vcelku - asi jako obloukova klenba stareho mostu v Mostaru - dokud ho valka neznicila. Ten most prezil Turky, Nemce - ale par komunistickych Srbu uz neprezil...

Ale zpatky k Bystricce... na te prehrade bylo zajimave, ze ackoliv stala mezi dvema dost vysokymi kopci, ze neuzavirala tu uzkou skviru na konci, ale nechavala mezi tou prirozenou roklinou a vlastni prehradou jeste kus mista kde nebylo vubec nic - bylo to srovnane a zasete travou, par stromku tam stalo - takovy nevyuzity prostor, tolik mista k nicemu - takove prazdne podprehradi... az po nejakem tom dumani jsem usoudil, ze je to kvuli nejakym fyzikalnim zakonum, ze az tam u konce by ta prehrada nemela dost mista se poradne zaprit a rozkrocit se, aby vydrzela ten tlak te masy vody. Nejspis to tak bylo - jinaci vysvetleni neznam. No krasna prehrada to byla, moc krasna, postavili ji nekdy v tricatych letech a stoji tam dodnes. Moc se mi libila, tehdy jsem jiste ze nevedel, ze existuje nejaka Hoover Dam, ale Bystricka mi pripada velika i dnes, kdy uz to vim...

A v prehrade az u hraze byly takove velke zlate rybicky - mozna to byli nejaci zluti kapri, co ja vim, ale z te vysky to vypadalo dobre. A z boku na plazi - no jo, ja vim ze plaze v Cesku nejsou to pravy orechovy, ale co maji delat? - se pujcovaly lodicky, za 5 korun veslice do ktere veslo 6 lidi na cele odpoledne a na druhem brehu bylo letni kino - prvni letni kino, ktere jsem kdy videl, byl jsem jim nadsen! Moje ambice pak dlouho byla: byt zamestnan v letnim kine - treba jako topic. Idealni job - v lete se netopi a v zime se nehraje. A v osmasedesatem jsem v tom letni kine videl film s John Wayne - Na sever Aljasky (North to Alaska) a bylo to s titulkama - a krakoravy hlas Johna Wayne znel anglicky po valasskych kopcich a znelo to zajimave..

A zhruba 10 let predtim v padesatem devatem byla ta velka voda, kdy voda v prehrade stoupla az k vrcholu hraze, a po te hrazi jsme s otcem prebihali na druhou stranu a cela ta hraz se chvela, ale voda pres tu hraz nepretekla, protoze to bylo postavene tak, ze za kopcem v jednom rohu byl takovy prepad s kaskadami pod tim a tam ta voda prepadala - s hukotem, ktery mi pripadal obrovsky, a tehdy jsem taky nevedel, ze jednou budu bydlet u Niagary a Niagara mi vzdy bude pripominat Bystricku v roce 1959...

Ale ten zdanlive nelogicky kus prazdne plochy dole pod hrazi, ten mi lezel v hlave dost dlouho, cele roky mozna i dekady to nejspis byly. A pak uz jsem na to zapomel a premyslel na uplne jinych vecech.

Jako treba jsem premyslel, proc vlastne je Ceska republika v NATO? Vzdyt prece Ceska republika nema zadne kvalifikace, zasluhy, ani prednosti, proc by v NATO mela byt? Cely stat je rizen komunisty jako Zeman, parlament ridi marxisticky ekonom Klaus, na prazskem hrade sedi blabolici pomatenec Havel, armada je porad rizena stejnymi komunisty jako pred 1989, kteri s kazdym vojenskym tajemstvim hned pobezi za Rusama, Cesi a lampasaci obzvlast vzdycky byli krysy prasivy zradny... proc tedy?

A pak mne to napadlo - Ceska republika je jako ten prostor k nicemu pred hrazi prehrady Bystricky - sam o sobe je to neuzitecna a nedulezita plocha zeme, dobra akorat tak k venceni psu, ale v sirsich souvislostech to snad dava smysl. A mozna by taky, po vzoru prehrady Bystricky, nebylo spatne ten kus zeme na nic proste srovnat buldozerama, zasit travu a zasadit par stromku... vypadalo by to pekne ne? Jako na Bystricce pod hrazi...

Rosta