Je mozna tezke se prenest pres horizont soucasnosti, ale kdyz se divate na mile a mile krasnych floridskych plazi, je snadne si predstavit postavu z minulosti, jak bosa bezi po plazi. Ne, to neni zadna silena nudistka nesouci v tasce pres rameno sve satstvo - to je nekdo jiny. To je legendarni postava floridske historie - Barefoot Mailman, neboli Bosy postak.

Roky predtim, nez tady okolo nas vyrostly condominia, resorty, mosty a cesty, uz tady byly mile a mile nezkazeneho a uplne puvodniho raje. Ovsem tehdejsi osadnici to asi nevideli jako nejakou uzasnou krasu, ale jako docela drsnou a nekdy i nebezpecnou zemi, kde se na plaz odvazovali jen nekteri. Jedinym pravidelnym navstevniem plazi by postak.

V polovine osmdesatych let predminuleho stoleti (tedy mezi lety 1880 az 1890), toto leti, toto leti, byla civilizace na Gold Coast representovana na severnim konci vesnici Palm Beach a na jiznim konci vesnici jmenem Miami. Oblast mezi temi dvema vesnickami byla tak zoufale opustena, ze ukryty, zvane House of Refuge, byly vybudovany podel plazi - nikoliv pro postaky, ale pro pripadne ztroskotance z lodi a ty, co se museli na breh uchylit pred bouri.

V tehdejsich dobach se posta jednoduse hromadila ve Fort Pierce dokud se nenasel nekdo dostatecne duveryhodny, kdo by se nabidl jako dobrovolnik a vzal postu sebou na jih, do Miami. A jak se civilizace posunovala zaroven s budovanim zeleznice dale a dale na jih, tak stejne se posunovala vzdy ta hromada posty, az dokud se nezastavila v Lake Worth. Ale to nebylo Lake Worth jak to zname dnes. Tehdejsi Lake Worth bylo primo na mori, nad Palm Beach. A tak v roce 1886 United States Post Office nabidla kontrakt na prepravu posty - rychle a hlavne pravidelne. Ucelem nebylo vytvorit historickou postavu - ucelem bylo zacit komunikacni revoluci! Do te doby totiz, nez se vytvorila instituce boseho postaka, kazdy dopis z Miami jel na skuneru do nejvetsiho floridskeho mesta te doby, coz byl Key West , odtamtud do Havany a pak z Havany lodi do New York a teprve tam se dostal do normalniho postovniho systemu. Cela anabaze merila tri tisice mil a trvala dva mesice.

Vylepseni tkvelo v tom, ze bosy postak mohl zaridit, aby se dopis z Miami dostal do normalniho postovniho systemu v case mensim nez sedm dni. Postak vzal postu v platenem pytli a navic ji jeste nesl v nepromokave tasce pres rameno. A podle toho jake bylo pocasi mohl bud veslovat dolu pres Lake Worth a nebo proste kracet po plazi napric Palm Beach Island. Kdyz vysel v pondeli rano tak cilem bylo do vecera dosahnout prvniho ukrytu v oblasti dnesni Delray Beach, coz je porad jeste Palm Beach Island.

Po plazi sel bosky z toho stejneho duvodu proc se po plazi chodi bosky dnes. V jemnem bilem pisku poskytuje bosa noha daleho lepsi oporu nez podrazka boty a po plazi sel proto, ze plaz byla jedina logicka linka spojujici oba body a vnitrozemi bylo i tehdy povazovano za neproniknutelne.

Nebyla to snadna cesta pro samotneho cloveka. Komari nebyli jedinym zapornym bodem takoveho vyletu. Boure, aligatori, hadi, divoka prasata i jini "navstevnici plaze" se stavali casto se vyskytujicim nebezpecim. Zatimco dnes se pod pojmem "navstevnik plaze" mysli nikoho neotravujici duchodce sbirajici muslicky a zkamenele zraloci zuby - pred 110 lety byl "navstevnik plaze" jen jiny vyraz pro partyzana a mistniho terroristu.

Z druhe strany byla priroda okolo, a to i na pobreznich ostrovech zvanych "keys", natolik bohata a oplyvajici plody vseho druhu, ze postak (a nejen on) z toho mohl vyzit docela dlouhou dobu bez toho ze by nejak ztracel cas. To bosemu postakovi dovolovalo se vydat na cestu na lehko, jen s minimalni zasobou vody a trouho susenych ryb jako zakusku. Cerstva destova voda byla nachytana do bambusovych sudu podel cesty, ktere tam dopredu myslici cestovatele promyslene v urcitych vzdalenostech rozestaveli.

Cela trasa mela sedmdesat mil vzdusnou carou - jak rackove leti - ale ruzne ty zakruty a prekazky to udelaly mnohem delsi. Tak jako tak - bosy postak to obvykle zvladl za tri dny.

Cilem druheho dne byl ukryt na plazi v miste, kde dnes stoji Fort Lauderdale. Ve stredu dosel az na South Beach a prekrocil Biscayne Bay do Miami. Zpatecni cesta zacala za usvitu ve ctvrtek. V nedeli postak odpocival, zatimco dopisy, ktere prinesl z Miami byly nakladany na vlak na konecne stanici zeleznice v Jupiteru.

Bosi postaci se svymi sluzbami skoncili v roce 1893 kdyz byla zeleznicni trat postavena az do Miami. Historici od te doby identifikovali radu lidi, kteri dopravovali postu chuzi po plazi - ale nejslavnejsim bosym postakem se stal ten, ktery svou postu nikdy nedorucil. James E. Hamilton "The Barefoot Mailman" byl jeden z mnoha bosych postaku a kdyz jednoho dne dosel k Hillsboro Inlet na dnesni Pompano Beach, tak zjistil ze jeho lodka byla pouzita nekym jinym a zanechana na druhe strane uziny. Tak se svlekl a zacal plavat na druhou stranu, aby s lodkou prijel pro pytel s postou. Nikdy k lodce na druhe strane nedorazil. V lepsim pripade ho proud odnesl na sire more, v horsim pripade ho sezral zralok.

Pytel s jeho postou byl nalezen neporusen na brehu, kde jej zanechal.

V dnesnich dobach je v miste stezky, kterou bosi postaci pouzivali Highway 1A1.

Rosta