At 09:44 PM 9/11/99 +0200, Petr Cibulka wrote >PRO KOHO HRDINOU A PRO KOHO VLASTIZRADCEM?
Uz jsem potkal hodne lidi, ale zadny nemel bumazku, ze je hrdina. Hodne jich ale melo papir na to, ze jsou certifikovani vlastizradci. A tak se mi stalo, ze jsem mel a dodnes mam pratelske vztahy s mnoha vlastizradci, ale dodnes jsem nepotkal, natoz se spratelil s nejakym hrdinou. Hrdina tudiz pro mne zustava pojmem velice iluzornim, asi jako nekdo z Hvezdneho mestecka. Vyhodou zase je, ze vlastizradci zase byvaji docela malebne charaktery s jeste malebnejsimi zivotopisy a zadny z nich nikdy nebyl komunista (komunisti me serou - to netajim, to je o me znamo).
Jednim takovym vlastizradcem byl Mila Tucek. Rodne Ceskoslovensko opustil v roce 1948, kdyz mu bylo celych osmnact roku, a po par mesicich uz byl v radach vlastizradne (ci snad jakoukoliv vlast bohorovne ignorujici "legion etrangere"), a pak byl, jeste za Francouzu ve Vietnamu, coz byla podle Mily velika zabava, protoze tam hrali v jednom kuse volejbal na plazi - celych 40 let pred tim, ze byl plazovy volejbal udajne vynalezen v Californii. Predstava Vietnamu a velike legrace mi nikdy moc nestymovala a tak jsem se ptal, a kde pri tom volejbalu prisel k prostrelene noze, ruce a kusu chybejiciho ucha. Mila se na vterinu odpoutal od sneni o volejbalu na plazi ve Vietnamu a vybafl: "Copak? Kafe ti nechutna, ze mas tak blby otazky?"
Mila, znamy jako "Mel" snad ani nemel rodinne album fotografii (jeho rodina byli tri dospeli synove, kteri se narodili v Australii), ale kdyz jsem mu jednou zase vyrizoval nejake papiry (ke konci zivota spatne videl), tak na mne vykoukl papir, ktery jasne rikal, ze muj pritel stravil sest let v Iranu, jeste za vlady Reza Pahlaviho a pak dalsi papir, ktery tvrdil ze "Mr. Mel Tucek" je drzitelem nejvyssiho statniho vyznamenani z Indonesie (neco jako Rad prace a Za zasluhy o vystavbu dohromady), potvrzene dekovnym dopisem toho manika co vladl v Indonesii pred Sukarnem. A Meluv cestovni pas byl indonesky, prestoze predtim nez prisel do Kanady, tak zil v Australii! "A ze jsi mi o tom nikdy nevypravel", povidam. "Nebylo to zajimave", pravil klidne Milousek. A pak z niceho nic umrel. Po nejake obycejne operaci zlucniku nebo ceho. Rekli mi to az v den pohrbu. Nez jsem do Cambridge prijel, byly uz ceremonie skonceny. Jen ta rakev tam stala. Polozil jsem karafiat na rakev a rikam: "odpocivej v miru, Milo.." - tenhle vlastizradce uz nepromluvi.
Dalsi takovy charakter a vlastizradce, ktereho mam moc rad je Jan Jurtik, taky z generace "osmactyricatniku". A stejne jako Mel, taky ma uplne stejnou tendenci vam s vaznym oblicejem tvrdit, ze se vlastne nic zajimaveho behem jeho zivota neprihodilo a ze to byla jedna velika sranda. Jendu byl vrchni v restauraci v Praze a nekdy v lete 1948 ho komuniste zavreli. Jenda tvrdi, ze uplne nevinne, ze on s politikou nemel vubec nic spolecneho. Akorat pry v jeho restauraci mivali komuniste schuze a porady a k Jendovi, kteremu tehdy bylo 20 let, prisel neznamy clovek a pozadal ho, jestli by vzdycky, jak tam ti komunisti budou mit schuze, nezapl takovy maly mikrofonek a zesilovac v rohu mistnosti za takovou oponou. No proc by neudelal bliznimu svemu dobre, rikal si pry Jenda a zapinal a vypinal a zapinal a vypinal az si pro nej prisli policajti. V kriminale sedel ve vysetrovaci vazbe az do vanoc, a tehdy pry byla takova doba, ze na vanoce pousteli vezne domu - no kdyz jsou ty Vanoce.
A tak pry byl na vanoce propusten domu i Jan Jurtik. Tou dobou mu ale uz bylo jasne ze to dobre nebude a tak na novy rok sel pesky pres sumavske hvozdy do Nemecka. A chytili je, ale nez pry doslo na nej rad na vyslech, tak pry Jenda strcil svou pistoli za dvirka na vymetani sazi z komina (snad tam ta pistole je dodnes) a pak pry tvrdil ze je cisnik, co hledal na Sumave praci v nejakem rekreacnim stredisku a zabloudil. No ze ho pry zavezou pod hlidkou zpatky do Prahy a tam se uvidi... do Prahy uz ovsem Jenda nedojel, protoze vykopl zachodove okynko u vlaku a vyskocil za jizdy z vlaku - a Sumavu tentokrat presel uspesne.
A pak byl v Australii, no predtim trosinku spolupracoval s Americanama v Nemecku, ale opravdu jen trosinku, delal tlumocnika a semtam prevedl nejake ty lidi z Ceska do Nemecka, kdyz uz ted znal tu cestu dobre, no jak rikam, jen trosinku, a mel v Australii na plazi restauraci, ale prisel tajfun a z restaurace zustaly jen tu cementove bloky v pisku. A tak sel do Ameriky a delal cisnika v hotelich v Las Vegas - vzdycky jen cisnika a na vyletnich lodich delal cisnika a jezdil ruzne po svete, ve vsech moznych pristavech byl.. to jsem nevedel Jene, ze lasvegaske kasina operuji vyletni lode?... no to bylo US Navy ty lode... Ze ja blbec jsem se ptal... Ale na toho cisnika v Las Vegas na to ma dukazy. Desitky fotografii na zdech, tady s Elvisem, taky jako cisnik obsluhuje Chucka Connorse, tady se objima s Frankem Ol' Blue Eyes. Jednou jsem zahledl v jeho penezence pri placeni v hospode velkou zlatou hvezdu... ukaz co to mas, Jeniku? Las Vegas Police Department? A k tomu jsi prisel kde, kdyz jsi delal cisnika? Vis Rosto, ja uz mam tech sedmdesat let a ja si hodne veci nepamatuju - dobre vino, ze?
A jeden Cech, co mam cest ho zvat pritelem (a je tady na cs-clubu, ale jmeno vam nereknu) ten zradil vlast obzvlast pamatnym zpusobem - byl prislusnikem Pohranicni straze, zadny lampasak, obycejny vojak - a proste opustil sluzbu a odpochodoval do Rakouska. Pak pry v Traiskirchenu jeste par dnu delal pozdvizeni, kdyz se tam produciroval v ceskoslovenske pohranicnicek unifome - je to dlouhan, nemeli na nej hned nahradni satstvo a on nic jineho nemel - prisel jen s tim, co mel na sobe ve strazi. A vojacek z pohranicni straze sel do Jizni Afriky a pozdeji do Kanady. Jeho oblibenym vtipkem bylo nosit v penezence fotku prsate polonahe cernosky a tvrdit sokovanym ceskym spoluemigrantum, ze to je jeho manzelka, se kterou se v Jihoafricke republice ozenil (manzelka je ve skutecnosti Burka, tudiz beloska). A kdyz se tenhle vlastizradce chtel jet podival po te Havlove pseudorevoluci do Ceska, tak musel napred pozadat o zruseni trestu vezeni (za tu vlastizradu prece) asi 15 let, co mu v nepritomnosti ti komunisti (dnesni demokrati) nadelili. Tudiz pozadal - a bylo mu odpusteno asi 13 let z celkoveho poctu patnacti. Dva roky stale zbyvaji k odsezeni. Tesime se na vasi milou navstevu rodne vlasti!
A znam taky jineho Cecha co (po te co emigroval) sel jako dobrovolnik do jihoafricke armady (to bylo vsechno pred Mandelou, aby bylo jasno), a zavalcil si v Namibii a v Angole a tak...
A znam jednoho velice hodneho vlastizradce, co taky byl v "legion etrangere" a byl v Congo, co se mu tehdy rikalo Katanga a v Angole a dneska zije v Belgii...
... a znam i jednoho co porad chtel zradit vlast a furt se mu to nedarilo. Pokousel se emigrovat a ne a ne se mu to povest. Jmenuje se Jirka Pfeffer. Napred zkousel normalne prebehnout hranice do Rakouska, ale chytili ho a odsedel si asi 3 roky, cimz ziskal trestni rejstrik jako hrom a tim padem mu nikdy nemohla byt vydana cestovni dolozka na cestu do zahranici ani cestovni pas. Uplne utrum, hotovo, finito. Takze potom pracoval kdesi v Terezine, kde byly nejake Sberne suroviny, a nakladali tam stary papir, ktery komunisti posilali vagonama do zapadniho Nemecka. A Jirik se tam do toho vagonu nechal zaskladat a ze vyleze az v zapadnim Nemecku. Bezva plan. Jenze az po dvou dnech drcani a kodrcani dojel do Ceskych Budejovic, tak na seradovacim nadrazi poskodili ajzbonaci sprahlo a vagon s Jirik byl odstaven a do Nemecka nejel. Zase nic. Tuhle vagonovou akci si zopakoval jeste jednou, zase se nechal zaskladat do vagonu mezi stary papir, vsechno poprasit peprem na zmateni cuchacich psu... jenze byly Vanoce, a posunovalo se pomalu a byl strasny mraz - a Jirik sam dobrovolne vylezl z vagonu uz nekde u Prahy, protoze to zimou uz nemohl vydrzet. Trikrat neuspesny se Jirik prestehoval do Zatce a ozenil s dcerou nejakeho mistniho nacelnika SNB, jmenovala se Cvetkovska a pri svatbe si vzal jeji jmeno a nechal si vystavit novou obcanku na jmeno Cvetkovsky. Druhy den po obdrzeni nove obcanky pozadal o vypis z trestniho rejstriku. Zadny Jiri Cvetkovsky zaznam nemel a vypis z rejstriku prisel cisty. Takze Jirik utikal na pasovku a do Cedoku a s novym pasem si koupil zajezd do Jugoslavie (bez manzelky). Potkal jsem ho velice stastneho az v Traiskirchenu na AFCR - coz byl American Fund for Czechoslovak Refugees. Dnes bydli ve Philadelphia, Pennsylvania.
No - znam hodne vlastizradcu. A mam je rad. Jsou to moji lide...
Rosta